|
|
Problematická místa učiva ekologie na základní škole z pohledu učitelů
PŘIBYL, Karel
Cílem diplomové práce je zmapovat problematická místa učiva ekologie na základní škole a vytvořit výukové aktivity, které by tato místa pomohly lépe zvládnout. Teoretická část práce shrnuje situaci učiva ekologie v rámci přírodo-pisu na základních školách. V praktické části práce bylo provedeno dotazníkové šetření mezi učiteli přírodopisu s cílem vytipovat kritická místa ekologie a ná-sledně byl realizován rozhovor s vybranými účastníky dotazníkového šetření. K problémovým místům učiva ekologie byly vytvořeny výukové materiály.
|
|
|
Demografický vývoj malých sídel: minulost, současnost a budoucnost
Torgalo, Alexandr ; Bednářová, Hana (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent)
Vylidňování venkova je dlouhodobý fenomén, který probíhá v řadě vyspělých zemí. V evropském prostoru poprvé dochází k masovému stěhování z venkova do měst v první polovině 19. století. Ve druhé polovině 20. století depopulace venkova zrychlila, na přelomu tisíciletí ovšem zpomalila, potažmo zastavila. Cílem práce je analýza demografického vývoje v nejmenších sídlech, které jsou depopulací nejvíce ohroženy. Byl porovnán populační vývoj v současnosti a v minulosti (od 70. let 20. stol.), vývoj v periferních a neperiferních (jádrových) oblastech a vývoj v nejmenších venkovských sídlech ve srovnání s většími sídli. K tomuto účelu posloužil ukazatel "index změny počtu obyvatel" za tři různá vývojová období. Pro vymezení problémových oblastí byly použity další ukazatele demografické povahy (mj. ukazatele věku), které byly za každou jednotku obodovány metodou "pořadí". Tyto problémové oblasti byly nakonec porovnány s typologií venkova. Hlavním zjištěním celé práce bylo, že pokles počtu obyvatel se zastavil ve všech velikostních skupinách sídel včetně těch nejmenších i ve většině periferních oblastí. Klíčová slova: depopulace venkova, demografický vývoj, periferie, problémové oblasti, typologie venkova.
|
|
|
Začínající učitel na 1. stupni ZŠ
GÉBLOVÁ, Zuzana
Problematika začínajících učitelů byla zkoumána již mnohokrát, ale zatím vždy bez rozlišení jednotlivých stupňů vzdělávání. Všeobecné zaměření učitelů na 1. stupni ZŠ je specifické a s tím je spojená i rozdílná vysokoškolská příprava na toto povolání. Tato diplomová práce se zabývá problémy, se kterými se potýkají studenti oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ, kteří jsou již na základní škole zaměstnáni. Cílem je také zjistit, jak dané problémy řeší, kdo jim s nimi pomáhá a jakým přínosem pro ně bylo studium tohoto oboru na vysoké škole v souvislosti s nástupem do praxe. Teoretická část je věnována kapitolám vztahujícím se k problematice začínajícího učitele a zmíněna jsou i právní specifika související s touto oblastí. V praktické části je pomocí dotazníkové metody a interview zjišťováno, které z problematických oblastí jsou z pohledu začínajících učitelů na 1. stupni ZŠ kritické, s kým v případě výskytu problému spolupracují a zda využívají pomoci i jiných než uvádějících učitelů. Výsledky jsou částečně porovnány i se skupinou začínajících učitelů bez rozdílu stupňů, na kterých učí. Zahrnut je i názor respondentů ohledně kvality vysokoškolské přípravy v tomto oboru.
|
host ::
RSS.